Poté, co jsem si prošel Semrushovu 148stránkovou zprávu o AI o marketingu obsahu, narazil jsem na několik postřehů, které upoutaly mou pozornost a odpověděly na některé přetrvávající otázky z předchozích produktových kampaní. Vzhledem k jeho délce rozdělím klíčová data do stravitelných částí. Celou zprávu najdete zde. Než začneme, rád bych požádal čtenáře, aby zvážili následující otázky: Kolik lidí používá v práci velké nástroje jazykového modelu ke zvýšení efektivity? Myslíte si, že umělá inteligence může pomoci zlepšit efektivitu vaší práce? Pokud ne, jaké jsou vaše obavy? Kolik si myslíte, že ze všeho obsahu, kterému jste vystaveni, je AI generována bez vašeho vědomí? Zdroj dat pro sestavu Data pocházejí z průzkumu mezi více než 2 600 malými a středními podniky. Zde je demografická analýza respondentů: Většina respondentů je z malých podniků: Velikost společnosti: 47 % Mikropodniky (1–9 zaměstnanců): 30 % *To znamená, že pochází ze společností s méně než 50 zaměstnanci. Malé podniky (10–49 zaměstnanců): 76 % respondentů 16 % Střední podniky (50–249 zaměstnanců): 7 % Velké podniky (250+ zaměstnanců): 1 % Agentury: Více než polovina respondentů zastává vedoucí pozice: Pracovní role: 55 % Majitelé/zakladatelé firem: 11 % Marketingoví manažeři: 8 % Generální ředitelé: Používáte AI? Za prvé, 67 % respondentů používá nástroje AI pro SEO a obsahový marketing, zatímco zbývajících 33 % ne. Motivace nebo úvahy pro jednotlivce nebo podniky, kteří se rozhodli nepřijmout nástroje AI ve svých strategiích obsahového marketingu a SEO, jsou následující: 35 % lidí si jednoduše neuvědomuje, že nástroje AI jsou možností. A co těch 65 %, kteří je znají, ale ještě je nezačali používat? U 37 % respondentů jde o nedostatek školení nebo pochopení toho, jak tyto nástroje správně používat. Dalších 31 % se více zajímá o originalitu konečného výsledku, zatímco 30 % vyjadřuje podobné obavy o kvalitu. Z těchto výsledků průzkumu vidíme, že značná část zpětné vazby lidí na současnou umělou inteligenci souvisí s tím, že neví, jak ji správně používat. Existují také obavy z rizika plagiátorství v generovaném obsahu, zatímco jiná skupina se rozhodla nedůvěřovat obsahu generovanému AI. Naprostá většina respondentů se zaměřuje na zpochybňování kvality obsahu generovaného umělou inteligencí a považuje jej za nespolehlivý nebo riskantní. Jsou ti, kteří nepoužívají AI, spokojeni se svou současnou situací? Pro firmy, které AI nepoužívají, je odpověď překvapivě negativní. Méně než polovina (49 %) podniků považuje své úsilí o obsahový marketing za efektivní nebo velmi efektivní. Značný počet (43 %) podniků hodnotí své úsilí v oblasti obsahového marketingu jako jen průměrné, zatímco 65 % je považuje za neúčinné. Podobné výsledky vidíme, když se respondenti zamyslí nad jejich efektivitou při získávání organické návštěvnosti (SEO). Pouze 18 % věří, že jejich práce je velmi efektivní, zatímco většina (43 %) považuje své výsledky za pouze průměrné. To ve mně však vyvolává ještě další otázky. Pokud je marketingový efekt průměrný, proč tyto podniky, které nepoužívají AI, stále odmítají přijmout AI? Následující dva soubory údajů jsou ještě podnětnější: Zajímavé je, že 40 % uživatelů, kteří tvrdí, že AI nepoužívají, dokáže dokončit dlouhý blogový příspěvek za pouhou hodinu. A 48 % uživatelů stráví tvorbou obsahu pouze 5 hodin týdně. Tato data mohou představovat následující vnímání těchto uživatelů a firem: Obsahový marketing nemusí považovat za důležitý. Možná píší zbrkle, jen aby „dokončili úkol“, spíše než aby skutečně investovali do tvorby hodnotného obsahu. Možná investují většinu svých marketingových zdrojů do jiných kanálů, jako je placená reklama, a zanedbávají marketing obsahu. Další soubor údajů může potvrdit můj názor: Uživatelé, kteří používají AI (před použitím AI): 49 % tráví více než 3 hodiny psaním dlouhého článku, 35 % tráví 2–3 hodiny. : Toto srovnání jasně ukazuje, že uživatelská skupina, která se rozhodla používat AI, již kladla větší důraz na kvalitu obsahu a byla ochotna investovat více času ještě před přijetím AI. Rozdíl v povědomí o kvalitě : Po přijetí AI dokončuje 36 % uživatelů dlouhé články do 1 hodiny a 35 % do 2–3 hodin. To je v ostrém kontrastu s tím, že 49 % potřebuje více než 3 hodiny před přijetím AI, což dokazuje obrovský potenciál AI při zlepšování efektivity. Výrazné zlepšení efektivity Z dat můžeme vidět, že ti Tito uživatelé chápou hodnotu kvalitního obsahu, mají vyspělé strategie obsahového marketingu a hledají způsoby, jak zlepšit efektivitu při zachování nebo zvýšení kvality. Tento poznatek má významné důsledky pro tržní strategii nástrojů AI. uživatelé, kteří si cenili kvality obsahu a byli ochotni investovat čas ještě před použitím nástrojů AI, jsou skutečnou cílovou skupinou uživatelů nástrojů AI. Pro tuto skupinu uživatelů není klíčem říct jim „měli by používat AI“, ale ukázat, jak jim AI může pomoci lépe dosáhnout jejich stávajících cílů. Spíše než se snažit přesvědčit uživatele, kteří si neváží obsahového marketingu, aby přijali AI, je lepší zaměřit se na ty, kteří již uznávají důležitost obsahu. Marketing by měl klást důraz na to, jak může umělá inteligence optimalizovat stávající pracovní postupy a jak může tvůrcům umožnit soustředit se více na kreativní a strategickou práci než na jednoduché zpracování textu. Na případových studiích lze ukázat, jak mohou nástroje AI prohloubit výzkum, zlepšit strukturu obsahu nebo zvýšit interaktivitu obsahu. Pokud jde o vývoj produktů, je třeba se více zaměřit na funkce, které mohou zlepšit kvalitu obsahu, nejen zrychlit psaní. Například poskytování lepších nástrojů pro pomoc při výzkumu, vylepšené návrhy SEO nebo chytřejší optimalizace struktury obsahu. Vzdělávání zákazníků by se také mělo posunout směrem k pokročilejším tématům, například jak integrovat umělou inteligenci do celkové obsahové strategie, jak používat poznatky generované umělou inteligencí ke zlepšení plánování obsahu nebo jak pomocí umělé inteligence lépe porozumět potřebám cílového publika a jak je uspokojit. Tento přístup nejen přitahuje hodnotnější zákazníky, ale také buduje trvalejší vztahy se zákazníky. Protože nejen prodáváte nástroj, ale poskytujete řešení, které může skutečně zvýšit kvalitu a efektivitu jejich práce. Co si myslí uživatelé AI? Z výše uvedených údajů můžeme vidět: Nástroje AI jsou široce používány v oblasti obsahového marketingu. 58 % uživatelů využívá umělou inteligenci k výzkumu obsahu a námětů, což je nejčastější využití. Pokud jde o tvorbu a optimalizaci obsahu, 52 % používá umělou inteligenci k přepisování a parafrázování textu, zatímco 50 % ji používá k psaní od začátku. Pokud jde o formáty obsahu, blogové příspěvky (58 %) a příspěvky na sociálních sítích (55 %) jsou nejoblíbenějšími typy tvorby za pomoci umělé inteligence. Umělá inteligence se také používá pro plánování obsahové strategie, přičemž 47 % uživatelů ji využívá k vývoji strategií obsahového marketingu. Zejména AI hraje roli při zlepšování kvality obsahu, přičemž 29 % uživatelů ji používá ke zlepšení čitelnosti kopie a 26 % ji používá k optimalizaci tónu. Zatímco textový obsah zůstává primární oblastí použití, AI se postupně rozšiřuje do tvorby multimediálního obsahu, včetně krátkých videí (31 %), obrázků (28 %) a zvuku (7 %). Více než polovina uživatelů rozumí umělé inteligenci Co mě zde překvapuje, je, že značný počet podniků a uživatelů hluboce rozumí principům a mechanismům velkých jazykových modelů. Téměř polovina uživatelů přijala praxi vícekrokových výzev a doplňujících otázek, což ve skutečnosti odráží jejich pochopení konceptu „Chain of Thought“ (CoT). Tato metoda simuluje proces lidského myšlení a vede AI k uvažování krok za krokem, což vede k přesnějším a logičtějším výsledkům. To nejen zlepšuje kvalitu výstupu, ale také zlepšuje vysvětlitelnost reakcí umělé inteligence, což je zásadní v mnoha obchodních aplikacích. 41 % uživatelů zároveň ví, jak přimět umělou inteligenci, aby hrála konkrétní role, což prokazuje své hluboké porozumění systémovým výzvám. Systémové výzvy jsou klíčem k nastavení chování a rolí AI a mohou výrazně změnit styl a obsah výstupu AI. Široké uplatnění této techniky naznačuje, že uživatelé rozpoznali flexibilitu umělé inteligence a zkoumají, jak přetvořit umělou inteligenci do specializovaných nástrojů vhodných pro konkrétní úkoly. Tato sada dat odhaluje dvojí roli nástrojů umělé inteligence při vytváření obsahu: jako výkonného pomocníka i jako nástroje, který vyžaduje dohled a vylepšení. Naprostá většina uživatelů (73 %) osobně kontroluje tón a styl obsahu generovaného umělou inteligencí a 48 % provádí kontrolu faktů, což jasně ukazuje, že uživatelé zachovávají opatrný postoj k výstupu umělé inteligence. Tento rozsáhlý lidský zásah odráží nejen obavy o kvalitu obsahu generovaného umělou inteligencí, ale také zdůrazňuje klíčovou roli lidského úsudku v procesu tvorby obsahu. Přitom až 73 % uživatelů do určité míry upravuje obsah generovaný AI. Tato data silně naznačují, že stále existuje obrovský prostor pro zlepšení nástrojů AI. Uživatelé očekávají přesnější výstup, který lépe vyhovuje konkrétním potřebám, což ukazuje cestu pro další vývoj technologie AI. Toto rozšířené modifikační chování však také odhaluje důležitou skutečnost: AI není navržena tak, aby zcela nahradila lidské tvůrce, ale aby existovala jako nástroj pro posílení lidských schopností. Pokud nedokážete rozeznat rozdíl, záleží na tom, zda je to skutečné? Jako profesionál v této oblasti, který osobně vyvinul a navrhl nástroj pro generování obsahu SEO, často přemýšlím nad touto otázkou: Je obsah generovaný umělou inteligencí skutečně spolehlivý? Na internetu se vedou četné debaty a diskuze o platnosti tohoto tématu. Nebudu zde zabíhat do podrobností, ale zájemci z řad čtenářů se mohou podívat na na konci. referenční odkazy Pokud jde o kvalitu obsahu generovaného umělou inteligencí, vzpomínám si na scénu z televizního seriálu „Westworld“, kterou jsem sledoval před lety na vysoké škole – hostitele se zeptá „Je opravdu ‚skutečná‘?“, na což odpovídá, "Pokud to nemůžeš říct, záleží na tom?" západní svět V této zprávě je velmi zajímavá sekce, kde navrhli test AI. Průzkum zahrnoval více než 700 amerických spotřebitelů a chytře navrhl dvojitě zaslepený experiment k vyhodnocení účinnosti obsahu generovaného umělou inteligencí. Experiment používal pokročilé nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT a ContentShake AI, a zároveň pozval několik profesionálních autorů, aby se podíleli na tvorbě obsahu. Tento přístup spolupráce člověka a stroje nejen zajistil srovnatelnost kvality obsahu, ale také odrážel současné trendy v odvětví tvorby obsahu. Výzkumný tým pečlivě připravil obsah v různých formátech, s verzemi vytvořenými lidmi i vygenerovanými umělou inteligencí pro každý formát. Účastníci byli požádáni, aby si vybrali verzi, která s nimi více rezonovala, aniž by jim byl sdělen zdroj obsahu. Jedinečnost tohoto experimentálního designu spočívá v jeho přímém zaměření na dvě základní otázky obsahu generovaného umělou inteligencí: čitelnost a rezonanci. Díky eliminaci potenciálního zaujatosti účastníků vůči AI byla studie schopna objektivně posoudit kvalitu a přitažlivost samotného obsahu. Zde je 6 sad experimentálních dat extrahovaných z přehledu: Úvod do blogového příspěvku (krmivo pro kočky v interiéru): AI výhry: 54 % vs 46 % Reklama na sociálních sítích (španělský rodinný resort): AI výhry: 70 % vs 30 % Odstavec příspěvku na blogu (Speciální dietní potřeby vnitřní kočky): AI výhry: 60 % vs 40 % Příspěvek na sociálních sítích (rada při výběru poskytovatele parašutismu): AI vítězí; 65 % vs 35 % Reklama na sociálních sítích (aplikace pro správu a plánování sociálních sítí): AI výhry: 53 % proti 47 % Popis produktu (aplikace pro zjednodušené generování videa): AI výhry: 65 % proti 35 % Ve všech 6 testovacích scénářích získal obsah generovaný umělou inteligencí vyšší skóre, což naznačuje, že umělá inteligence nyní dokáže generovat obsah srovnatelný s lidskými autory a v některých případech i populárnější. Skutečnost, že subjekty průzkumu se rozhodovaly, aniž by věděly, která verze byla vytvořena umělou inteligencí, naznačuje, že obsah generovaný umělou inteligencí dosáhl úrovně, kdy může „klamat“ běžné čtenáře, takže je pro ně obtížné snadno rozlišit mezi obsahem vytvořeným lidmi a strojově. . Podle mého názoru účinnost obsahu generovaného umělou inteligencí již není hypotézou, ale skutečností, kterou trh potvrzuje. S tím, jak stále více podniků úspěšně přijímá nástroje AI, byla proveditelnost této technologie prokázána praktickými aplikacemi. Skeptické hlasy k AI do jisté míry připomínají pochybnosti o mechanizované výrobě během průmyslové revoluce. Tehdy někteří věřili, že strojově vyráběnému zboží „chybí řemeslo“. Dnes slýcháme podobné argumenty, že obsah generovaný umělou inteligencí „postrádá lidskou kreativitu“ nebo „nemá duši“. Historie nám však říká, že takové názory často vyplývají z nedostatečného porozumění nebo zaujatosti vůči novým technologiím. Z filozofického hlediska je rozlišení mezi obsahem vytvořeným umělou inteligencí a obsahem vytvořeným lidmi náročné. Představte si scénář, ve kterém navrhnete prvotní nápad a poté jej pomocí nástrojů umělé inteligence několikrát zdokonalíte a upravíte, zkombinujete to s vaší zpětnou vazbou a nakonec dokončíte část obsahu. Tento proces je jako paradox lodi Theseus. Stejně jako je obtížné posoudit, zda loď, která byla průběžně opravována a nahrazována, je stále původní lodí, podobně se snažíme určit, zda obsah, který prošel několikanásobným zpracováním AI a lidskými úpravami, lze stále považovat za čistě lidský výtvor nebo čistě AI- generovaný obsah. Shrnutí a reflexe Tato zpráva je ve skutečnosti povzbuzením pro praktiky AI. V současném prostředí, kde je generování obsahu zpochybňováno a kontroverzní, z dat vidíme, že míra přijetí nástrojů AI neustále roste. Tento trend nejen potvrzuje praktickou hodnotu umělé inteligence při vytváření obsahu, ale také vnáší do odvětví důvěru. Zajímavé je, že jsem si najednou uvědomil důležitý bod: Naopak, Tento poznatek mi dal pocit, že než trávit spoustu času vzděláváním trhu, je lepší soustředit energii na zdokonalování nástrojů k dosažení exponenciálního zlepšení účinnosti. nárůst míry přijímání nových nástrojů neznamená, že byl vzdělaný celý trh. jsou to ti, kteří adoptují dříve, kteří zbytek eliminují. Tato zpráva také odhaluje nový model spolupráce mezi AI a lidmi. Většina uživatelů kontroluje a upravuje obsah generovaný umělou inteligencí, což naznačuje, že umělá inteligence je spíše o zlepšování lidských schopností, než o pouhém nahrazování lidí. Dalším zajímavým zjištěním je, že uživatelé, kteří původně oceňovali kvalitu obsahu, mají tendenci lépe využívat nástroje AI. To by mohlo vést k polarizaci na trhu tvorby obsahu: ti, kteří dobře používají AI, získají obrovskou výhodu, zatímco ti, kteří nebudou držet krok, mohou být trhem vyřazeni. Celkově tato zpráva poskytuje nejen silnou datovou podporu pro nástroje pro generování obsahu AI, ale také ukazuje cestu pro celé odvětví. Pro nás vývojáře nástrojů umělé inteligence je klíčem k dokonalosti nástroje a dosažení výrazného zlepšení efektivity, abychom se mohli ujmout vedení v této technologické revoluci. V lidském náboženství a historii se lidé vždy rozhodli „vidět a věřit“. Jako Tomáš v Bibli, který potřeboval vidět Ježíšovy stopy po nehtech, aby uvěřil v jeho vzkříšení. Dnes vidíme podobnou situaci – ti, kteří na vlastní kůži zažili enormní zlepšení efektivity, které přinesly nástroje AI, dokazují hodnotu AI svými činy. Ti, kteří stále čekají a sledují, mohou brzy zjistit, že zaostávají za dobou. V této rychle se měnící době není důležité přesvědčit všechny, aby věřili v potenciál AI, ale nechat výsledky nástrojů AI mluvit samy za sebe.
